Příčiny tahání špiček zadních kopyt u koní

S taháním špičky kopyta u zadní končetiny, někdy dokonce u obou, se setkáváme u koní na všech úrovních výcviku a dokonce i u neježděných koní. Vždy je důležité si uvědomit, že tahání špičky kopyta má nějaký fyziologický důvod. Ať už se jedná o vrozenou nevhodnou tělesnou stavbu koně nebo získaný zdravotní problém, je nutné zvážit využití koně a dopad tahání špičky kopyta na jeho výkonnost.

Koně, kteří tahají špičky kopyt zadních nohou, většinou trpí přidruženými jezdeckými problémy, které jsou shodné navenek jako u koní s bolestí zad, například při kissing spines. Mimo jiné v praxi velmi často tahání špiček opravdu souvisí s kissing spines.

První aspekt, který má zásadní vliv na tahání špiček kopyt zadních končetin, je vrozená anatomická predispozice. Koně, kteří mají strmější postoj zadních končetin, a tím pádem i slabší Quadriceps Femoris m. a Biceps Femoris m., se s tímto problémem setkávají častěji. Většinou se s tímto problémem setkáte u koní, kteří jsou tzv. dlouzí v bederní oblasti a mají krátkou, plochou pánev, často mají také sblížená hlezna a rotovanou špičku kopyta ven. V tomto případě, pokud má kůň k tahání špiček predispozice, musíme se zaměřit na jeho pracovní tempo ve výcviku tak, aby se minimalizovalo tahání špičky kopyta. Je nutné koním uzpůsobit zátěž a zvolit pro ně správnou jezdeckou disciplínu, která bude přihlížet k jejich fyzickému omezení. Tito koně budou mít často jezdecké problémy při drezurní i skokové práci na jízdárně, ale v přírodě budou vcelku příjemní rekreační koně.

Jedním z hlavních signálů problému s koleny jsou problémy se cvalem a odmítání koně hýbat se cca. po dvaceti minutách běžné práce na jízdárně. S vrozenou tělesnou stavbou toho moc jako jezdci nezmůžeme, ale můžeme k tomu přistupovat a zvolit práci s koněm tak, aby se jeho handicap eliminoval a nezpůsoboval ani jemu, ani jezdci žádné obtíže.

Druhým nejčastějším spouštěčem problému tahání špiček kopyt jsou úrazy, které způsobí kompenzační pohyb koně, a tím pádem dojde k oslabení funkce biceps femoris m. a quadriceps m. V těchto případech je důležité eliminovat primární zdroj problému v těle koně, který ovlivňuje funkci svalů potřebných ke správnému pohybu zadních končetin. V těchto případech je potřeba posilovat speciálními cvičeními Quadriceps Femoris m. a uvolňovat a zachovávat schopnost flexibility, protažení a zkrácení Biceps Femoris m.

Jak jsem psala ve svém článku: kolena Jak funguje koleno koně - Klíč k pohybu a výkonu (Díl I) koleno a hlezno spolu fungují jako jeden celek. V případě, že kůň má problémy v hleznu, které mají vliv na jeho funkčnost ohnutí a protažení, dojde zároveň i k omezení funkce kolene. To má primární vliv na funkci kolene a může tak docházet k trvalému tzv. "zaseknutí" kolene, kdy nebude docházet k ohnutí končetiny pomocí flexorů a extenzorů během jejího pohybu korektně, což povede k tahání nebo třeba jen ťuknutí špičky kopyta zadní končetiny. V tomto případě se problém bude projevovat jako neochota koně dělat stranové cviky a problémy se cvalem, obvykle k jedné končetině. Kůň bude mít tendenci chodit v kontracvalu nebo odmítat cval úplně na více postiženou končetinu.

Pokud tedy máte s koněm potíže na jízdárně se cvalem, je línější nebo při běžné jízdárenské práci je méně ochotný spolupracovat, pravděpodobně má problémy s plnou funkčností hlezna. Mnohdy se veterinárně nic v hleznu nenajde, protože se může jednat o nevhodnou tělesnou konformaci nebo jiné přidružené obtíže, které anektují plnou funkčnost hlezna, včetně nevhodné úpravy kopyt při kování koně železnými podkovami. U strouhaných koní k těmto získaným problémům z nevhodné úpravy kopyt nedochází, protože flexibilita nekovaného kopyta dokáže "dorovnat" mnoho anatomických horších stavů zaúhlení hlezen a kolen nebo jejich poškození.

Jedním z řešení, která pomohou velmi výrazně v případě tahání špiček kopyt, je přestat koně kovat železnými podkovami a hledat jiné možnosti, jako například strouhání kopyt v kombinaci s použitím botiček při práci na tvrdém povrchu nebo použití měkkých plastových podkov.

Závěrem bych chtěla dodat, že pokud se koním, ať už s vrozenou nevhodnou stavbou jejich těla nebo získaným úrazem, věnuje při potížích, jako je tahání špiček zadních končetin, dostatečná pozornost, lze tento stav zmírnit na minimum a v některých případech i odstranit. V případě však, že se stav bude řešit pouze nucením koně k vyšší aktivitě v pohybu, aby se tím eliminovalo tahání špiček, stejně po nějaké době dojde ke zhoršení stavu koně a přidruženým jezdeckým obtížím, které budou vyžadovat více finančně i časově nákladná řešení. Proto věnujte svým koním pozornost, a pokud mají k tomuto problému predispozice, uzpůsobte tomu péči i styl jízdy. Pak mohou tito koně spolehlivě a ochotně pracovat až do vysokého věku, včetně sportovní zátěže.