Ustupování na holeň

Ustupování na holeň patří k prvním stranovým cvikům směrem do prostoru jízdárny, které koně učíme. Jako předpřípravu ke cviku by měl kůň již zvládat kontra plec dovnitř. Kvalitně provedené ustupování na holeň rozvíjí rovnováhu koně a jeho svalovou pružnost. Kromě rozvoje prostupnosti, citlivosti na pomůcky a rovnováhy koně pomáhá jezdcům také lépe porozumět principům ovládání jednotlivých částí koňského těla.

Jednoduše řečeno, pokud jezdec neumí koně vést v plně vyváženém ustupování na holeň, nezvládne to ani v traverzále, při polovičních překrocích ani v plných překrocích. Obtíže bude mít i při piruetách. Stejně tak se v těchto dalších cvicích projeví i případná nerovnováha koně.

Kde a jak ustupování na holeň trénovat

Ustupování na holeň lze provádět podél stěny, ze střední čáry směrem ke stěně, od stěny na střední čáru, na diagonále nebo na kruhu. Stěna může začátečníkům pomoci jako vizuální a fyzická hranice, ale práce mimo stěnu následně zvyšuje přesnost jezdeckých pomůcek a napomáhá tak k lepší komunikaci mezi jezdcem a koněm.

Praktický příklad: Ustupování doleva od stěny na střední čáru

1. Vyjeďte na střední čáru a koně mírně sestavte doprava (tj. ohněte ho v opačném směru, než kterým se budete pohybovat).

2. Pravá holeň (vnější) je mírně za podbřišníkem a jemným tlakem doprovází pohyb koně do strany.

3. Levá holeň hlídá rovnováhu koně – tedy jeho tempo, aby se nedostal do nerovnováhy a „nebořil se“ plecí.

4. Váha jezdce zůstává v centrální pozici uprostřed sedla a jde maximálně v souladu s pohybem, aby jezdec koně nijak nevychyloval z rovnováhy. Jedná se primárně o symetrický kontakt sedacích kostí jezdce.

5. Jezdec nesmí nikdy vynucovat ustupování koně do strany pomocí otěže a zkroucení jeho krku. Došlo by tak k velké nerovnováze koně a poruše pohybu i zapojení svalů.

Na co si dát pozor

• Udržujte jako jezdci pravidelnost pohybu. Tlakem vnější holeně, od které kůň ustupuje, ovlivní jezdec hloubku překročení končetin a sestavení koně. Tím ovlivní výslednou rovnováhu koně a korektní zapojení svalů a kloubů.

• Méně je někdy více – začínejte s menším úhlem a krátkými úseky. Přílišná náročnost vede ke ztrátě přesnosti i ochoty z důvodu přetížení svalů, kdy kůň ještě nemá pro tento pohyb dostatečně natrénovanou muskulaturu.

Nejčastější chyby způsobené jezdcem

• Přílišné ohnutí v krku za otěží: Kůň je místo mírného sestavení výrazně zalomený v krku směrem k ruce jezdce.

• Chybné načasování pomůcek: Pobídky nejsou sladěné s krokem koně, jezdec není v souladu s pohybem koně a dostává ho tak do nerovnováhy.

• Nedostatečné vysvětlení pomůcek: Jezdec nevysvětlil koni funkci ruky a nohy, kůň nechápe, co se po něm chce. Jezdec pak sklouzává ke kopání holeně, proti které se kůň začíná bránit, a k tahání za otěž.

Nejčastější chyby nezpůsobené jezdcem

• Pokud má kůň zdravotní problém (například kulhá nebo má jinou nepravidelnost pohybu), bude pro něj tento cvik ve správném provedení velmi obtížný.

• Stejně tak pokud má nekorektní výbavu (nevhodné sedlo, podbřišník nebo nesprávně zvolené udidlo), která ho ruší, nebude chtít cvik korektně předvést.

Pokud se jezdcům a koním nedaří ustupování na holeň, budou čelit stejným, ne-li větším obtížím v ostatních stranových cvicích. Je důležité, aby jezdec a kůň získali rovnováhu a soulad právě na tomto cvičení, aby pak neměli potíže s provedením složitějších pohybů, jako je plec dovnitř, travers nebo poloviční překroky.